Prevence

Těhotenství

Těhotenství je unikátní část života ženy, kdy se odehrává skutečně obdivuhodný proces zrození nového života. Devět měsíců trvající období neznamená pouhý růst embrya, pak plodu až do velikosti novorozence. Podstatnější je vývoj, tedy zrání jednotlivých funkčních systémů budoucího miminka. Je to období, kdy budoucí dítě dostává do vínku něco jako program, podle kterého se bude v budoucnu rozvíjet. Je to program, který bude určovat, jak zdravý nebo nemocný bude budoucí potomek. V onom programu je řada věcí nezměnitelných, natvrdo daných genetickou informací, ale stejně tak mnoho faktorů, které ovlivňuje sama žena. Budoucí matka tak svým jednáním rozhoduje i o budoucím zdraví svého dítěte.

Jedním z moderních rizik pro zdravý vývoj dítěte je jeho obezita. A právě o té se hodně rozhoduje právě už v těhotenství. Přesněji řečeno dokonce už PŘED těhotenstvím. Není totiž jedno, zda má budoucí matka před početím zdravou váhu, nebo naopak směrem dolů i nahoru. Obézní matky mají prokazatelně více porodních komplikací (pro sebe i dítě) a dávají svému budoucímu dítěti vyšší pravděpodobnost obezity v jeho životě. Je tedy velmi rozumné pracovat před početím dítěte na správné úpravě své váhy.

Dalším velmi významným faktorem je těhotenský váhový přírůstek. Podle posledních vědeckých studií vzniklo doporučení přírůstku váhy podle BMI matky před početím. Protože v Česku není toto doporučení příliš rozšířené, tak dávám k dispozici přeloženou originální tabulku i příklad užitečného australského grafu pro sledování váhy. 

Kvůli zdraví Vašeho ještě nenarozeného dítěte je velmi žádoucí dodržet tato doporučení. 

Screentime - čas u obrazovek

Jde o významný fenomén moderní doby, který má ovšem velmi negativní vliv na vývoj dítěte. Zábava u obrazovek všeho druhu je prakticky vždy spojená s pohybovou neaktivitou a tedy "krade" dítěti čas, který v době před epidemií obezity děti věnovaly spontánní pohybovým aktivitám. 

Vzhledem k tomu, že sledování obrazovek a trvalé napojení na sociální sítě jsou pro děti mimořádně přitažlivé aktivity, proto je povinností rodičů mít nad tímto chováním svého dítěte přehled a důsledně je limitovat.

Doporučení významných autorit:

omezte čas strávený před obrazovkami (screentime) na maximálně 1-2 hodiny denně!

Obstruktivní spánková apnoe

OSA nebo OSAS je syndrom spánkové obstruktivní apnoe (angl. obstructive sleep apnoe syndrom).

Jde o poruchu dýchání během spánku, při které dochází k prodlouženému částečnému zneprůchodnění (obstrukci) nebo přechodné úplné obstrukci horních dýchacích cest. Tento stav narušuje normální dýchání a tedy okysličování těla (hlavně mozku) a narušuje normální vzorec spánku.

OSA patří k nebezpečným komplikacím závažné obezity. Projevuje se navenek chrápáním a nepravidelným přerušovaným dýcháním.

OSA v důsledku opakovaných snížení hladiny kyslíku v krvi má mnohočetné dopady. Snižuje poznávací (kognitivní) funkce mozku, vede k únavě až spavosti v průběhu dne v důsledku narušeného spánku. Zhoršuje rezistenci tkání na inzulín, což vede k rozvoji cukrovky II.typu. Má negativní vliv na srdce, přispívá k rozvoji kardiovaskulárních poruch.

Orientační - záchytné - vyšetření se provádí domácím monitoringem jednoduchým přenosným přístrojem, který měří několik fyziologických funkcí (dýchání, proud vzduchu, saturaci krve kyslíkem, puls)

Zlatým standardem je stále jen polysomnografie, tedy komplexní vyšetření během spánku ve spánkové laboratoři, kde se měří podstatně více parametrů. Vyšetření je pro svou náročnost hůře dostupné, zvláště pak pro děti.

Prvním léčebným krokem zvláště u dětí bývá odstranění nosních a krčních mandlí.